Ahoj, jsem Tereza Freya - lektorka jógy, která si jógou málem zničila tělo :)

Dnes už mě jóga nebolí. Už po cvičení netrpím bolestmi zad ani kyčlí, ani nemám potřebu s někým soutěžit a jít stále hlouběji a hlouběji. Vím, jak pozice správně nastavit a znám také spoustu technik, jak zklidnit mysl.

Díky vědomému pohybu se cítím pružná, silná a uvolněná. Cítím se ve svém těle tak akorát.

Před časem to ale bylo úplně jinak...

Asi před pěti lety jsem poprvé zaznamenala vážnější bolesti zad - nejdříve to byla klasika v podobě sedavého zaměstnání. I když mě moje práce bavila, postupně mi likvidovala tělo a uváděla mě do většího a většího stresu.

Ještě dnes si živě vybavím to utrpení za stolem, které jsem den co den podstupovala. Byla jsem opravdu zoufalá a někdy i doma brečela, že už dále nemůžu. 

Bolest beder

Hledala jsem něco, co by mým bolavým zádům ulevilo a co by zároveň zklidnilo mou mysl. Hmm, co by to asi tak mohlo být? No jasně, jóga!

Tady by můj příběh mohl končit happy endem, jenže jsem narazila. Chvíli jsem měla pocit, že mi to protahování dělá dobře a hlavu mi opravdu vypíná, jenže po jisté době přišla bolest beder.

Nemohla jsem přijít na to proč. Cvičím přece několikrát týdně jógu, která má mít blahodárné účinky na tělo i mysl, tak jak mě můžou bolet záda? Co dělám špatně?

Cítila jsem se úplně neschopně. Vždyť se tak snažím! Nenapadlo mě nic lepšího, než se snažit ještě více :)

Zrádná hypermobilita

Dlouhou dobu jsem netušila, že kromě kolenou mám také hypermobilní páteř, tím pádem mé snažení problémy zhoršovalo.

Některé pozice mi šly až moc dobře, a tak jsem se v nich snažila "zdokonalovat" (rozuměj: ještě více zvětšovat svou hypermobilitu) a do těch, které mi nešly, jsem se snažila narvat i za cenu bolesti.

Začínala jsem tušit, že to takhle dál nepůjde...

Prozření přišlo díky samostudiu. Četla jsem a četla, zkoušela si to na sobě a nestačila se divit. Zároveň jsem se začala ztrácet v množství informací. Někdo říkal zatnout hýždě při záklonu a jiný zase, že mají být volné. Někdo radil dýchat přirozeně, jiný zase dech směřovat hlavně do beder.

Pomoooc, jak to tedy všechno je? Jak to mám dělat správně?

Už ani nevím, jak k tomu došlo, ale vyskočil na mě článek o středu těla a já jsem si najednou řekla: "AHA, to dává smysl, o tom se chci dozvědět více". A hned jsem se přihlásila na seminář do IQ pohybu, odkud jsem ovšem odcházela jako spráskaný pes :)

Měla jsem pocit, že se můžu jít akorát tak zahrabat, protože neumím správně ležet, dýchat, sedět, stát… Prostě vůbec nic! No, a jóga? S tou se můžu úplně rozloučit! V hlavě se mi honila spousta myšlenek:

 

"Přece to nemůže být tak zlé. Určitě existuje způsob, jak jógu cvičit jako ostatní! Jak zdravě dosáhnout těch krásných pozic! Mám teď jen nějaký problém a až ho vyřeším, zase se k tomu budu moct vrátit!"

Tušila jsem, že jsem se dozvěděla tvrdou pravdu a že se opravdu nejdříve musím naučit základní pozice, ale nechtěla jsem si to přiznat. Chtěla jsem si ponechat svou idealizovanou představu o józe a o tom, jak se budu hezky prohýbat a kroutit do všech stran a budu díky tomu zdravá a povznesená duchovní bytost.

První krok k Józe bez bolesti

V té době jsem byla přihlášená do kurzu pro lektory jógy v Domě jógy, kde jsem poznala skvělé učitelky a ty mě uklidnily, že to nemusím hned zabalit a zároveň mi předaly hodnotné informace o tom, jak bezpečně provádět jógové pozice.

Hmm, tak že by to přece jenom šlo? Svitla mi naděje!

Naučila jsem se principy zdravého pohybu a ty jsem pak později začala předávat na svých lekcích, ale co jsem se nenaučila, bylo netlačit na pilu u sebe. No, prostě jsem se potřebovala ještě párkrát spálit :)

Druhý krok k Józe bez bolesti

Potřebovala jsem prožít ještě další bolesti, abych se definitivně utvrdila v tom, že chci a budu učit jógu jinak, že budu učit Jógu bez bolesti a že i JÁ SAMA BUDU TYTO ZÁSADY DODRŽOVAT.

I když to bude znamenat, že mé pozice nebudou vypadat zajímavě. I když to bude znamenat, že si budu muset přiznat, že jsem chodila za hranu, dělala chyby a lhala si do kapsy.

Óóó, mé ego kvůli tomu utrpělo, ale tělo? To zajásalo!

Když jsem ubrala plyn, bolesti začaly odeznívat. Čím více jsem vše zkoumala, tím více jsem si byla jistá, že jsem na správné cestě!

Neskutečně se mi ulevilo, když jsem si DOVOLILA necvičit naplno. Když jsem se vykašlala na to, co si o mně myslí okolí. Když jsem pustila myšlenku, že musím naplňovat svou starou, nefunkční představu o józe.

Jupííí, jóga už mě nebolí!

Jen díky vlastním prožitkům bolesti a vnitřnímu rozporu mezi tím, co se dnes běžně učí a tím, co je skutečně zdravé, jsem došla k pochopení a osvobodila se od bolesti

Jsem moc vděčná, že jsem to s jógou nevzdala a že jsem našla odvahu ji praktikovat jinak a vytvořila si tak svou vlastní metodu. Nebyla to cesta vysypaná růžemi, ale o to více mi přinesla.

Váš krok k Józe bez bolesti

Na rovinu přiznávám, že dostat se ke všem těm informacím a poskládat si je dohromady, bylo docela složité.

Abyste se vy, kteří jste na cestě k Józe bez bolesti, neztratili v labyrintu rad a protichůdných doporučení, začala jsem se o své poznání dělit i mimo své lekce.

Chtěla bych vás uklidnit, že se nemusíte hned stát lektory jógy a projít spoustu kurzů, abyste si jógou neublížili.

Dnes se mnou můžete cvičit v Klubu online jogínek, diskutovat a ptát se v mé FB skupině a k tomu získat to nejdůležitější, co jsem se naučila, ve formě videí zdarma!

Moc se těším na naše setkání a přeji, ať je na vaší cestě co nejméně bolesti :)

S vlídností, Tereza Freya

Vzdělání

  • 2020 DNS I. stupeň
    16 h kurz Dynamická neuromuskulární stabilizace dle prof. Koláře
  • 2019 Instruktor jógy smíchu
    22 h akreditovaný kurz s Petrem Fridrichem
  • 2018 Instruktor gravid jógy
    16 h kurz s Petrou Bzirskou
  • 2017-2018 Instruktor jógy
    200 h akreditovaný kurz MŠMT v Domě jógy

Chceš zjistit, jak správně nastavit každou jógovou pozici?

Čerpej inspiraci

u mě na Facebooku

a Instagramu